Očkovací schéma 2+1: je možný i 1 měsíční rozestup

AKTUALIZACE III.: Od ledna 2018 platí nová vyhláška upravující očkování, veškeré informace se dozvíte v článku Od ledna 2018 platí nový očkovací kalendář. O odkladu očkování na pozdější věk dítěte si přečtěte článek Jak odložit očkování.

AKTUALIZACE II.: Již několik let plánovaná novela vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem je nyní (červenec 2017) v připomínkovém řízení s avizovanou platností od ledna 2018. Hlavní změnou v návrhu vyhlášky oproti dosavadní úpravě očkovacího kalendáře je změna očkovacího schématu pro základní očkování hexavakcínou z dosavadního 3+1 na schéma 2+1 s dvouměsíčním rozestupem mezi základními dvěma dávkami očkování. Další změnou je stanovení horní hranice, do kdy je třeba naočkovat první dávku vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR, Priorix), a tou je hranice 18 měsíců věku dítěte (očkuje se mezi 15. – 18. měsícem). Druhá dávka vakcíny MMR bude podána mezi 5. – 6. rokem věku dítěte. Základní očkování hexavakcínou má sice také stanovenou horní hranici, do kdy je třeba ho provést (12 měsíců věku dítěte), ale vyhláška zároveň připouští možnost očkování dítěte v pozdějším věku, přičemž toto pozdější očkování se poté řídí jak touto vyhláškou, tak údaji v SPC (souhrnný údaj o přípravku, kompletní „příbalový leták“) k dané vakcíně.

Při odsouvání očkování hexavakcínou za limit stanovený vyhláškou je ovšem následně třeba posunout i následující očkování první dávky vakcínou MMR. Hrozí totiž, že při pozdějším podání očkování hexavakcínami bude poslední dávka vycházet v limitu pro první dávku vakcíny MMR a pediatři pak mohou očkovat tyto dvě vakcíny současně nebo s velmi malým rozestupem. Jelikož SPC vakcín proti simultánnímu očkování hexavakcín a živých vakcín nic nenamítají, nebudou pravděpodobně někteří pediatři váhat očkování podat současně – toto simultánní očkování však v ČR nikdy nebylo uplatňováno a nejsou k jeho bezpečnosti u nás pravděpodobně žádné údaje. Údaje jsou u nás zaznamenány pouze k simultánnímu podání hexavalentní vakcíny současně s vakcínou proti pneumokokovým nákazám, kde se ukazuje vyšší míra nežádoucích účinků oproti podání oddělenému, viz Informační zpravodaj Nežádoucí účinky léčiv 2/2015, kde se přímo uvádí:

V souladu se známými údaji uvedenými v SPC pneumokokových vakcín a vakcíny Infanrix hexa upozorňujeme, že lékaři by měli vždy dobře zvažovat současné podání hexavalentní vakcíny s vakcínou proti pneumokokovým infekcím. Skutečnost, že téměř ve čtvrtině nám hlášených nežádoucích účinků po podání hexavakcíny byla současně aplikována i vakcína proti pneumokokovým infekcím, potvrzuje již známé riziko zvýšeného výskytu nežádoucích účinků při společném podání těchto vakcín.

Je tedy velmi pravděpodobné, že při odkládání základního očkování budou rodiče čelit velkému tlaku pediatrů na podání první dávky vakcíny MMR (Priorix) velmi krátce po doočkovaní hexavakcíny nebo současně. Zároveň budou čelit velkému tlaku na očkování hexavakcínou v termínu, který se pohybuje od 9. týdnů do 4 měsíců věku dítěte (pro splnění podmínky očkování hexavakcíny nejdéle do 12 měsíců věku dítěte), což mnoho rodičů i lékařů považuje z hlediska vývoje imunitního systému a případných ještě neprojevených chorob nebo poruch u dítěte za velmi rizikové, obzvláště pokud již mají zkušenost s nežádoucími reakcemi u starších sourozenců, u sebe nebo v rodině. Hrozí nebezpečí, že dětští lékaři nebudou brát zřetel na případné předchozí negativní reakce a bude tak dále narušena již nyní málo uplatňovaná bezpečnost očkování.

Snahy Národní imunizační komise a těch, kteří rozhodují o povinném očkování v ČR omezit rodičům možnost očkovat bezpečně a v souladu s vývojem dítěte a svým nejlepším vědomím, je naprosto zřejmá. Již před několika lety avízované zřízení odškodňovacího fondu pro děti s vážnými následky po očkování je stále v nedohlednu, ale šrouby očkovacího kalendáře se i přes uvolnění schématu utahují. Rodiče hledající alternativní a šetrnější přístup ke zdraví svých dětí mohou stále uplatňovat výjimku (výhradu) svědomí a v případě zdravotních problémů u dítěte nebo v rodině zdravotní kontraindikaci. Jakékoli očkování nadále zústává úkonem, k němuž je zapotřebí informovaný souhlas. Přes nesouhlas rodičů lékař dítě očkovat nesmí a praktiky některých pediatrů, kteří vyhrožují rodičům smrtí dítěte při nenaočkování nebo hlášením na Orgán sociálně právní ochrany dětí pro podezření na zanedbávání dítěte zústávají praktikami zcela nepřijatelnými a neodůvodněnými.

AKTUALIZACE: V dubnu letošního roku (2016) došlo k aktualizaci příbalových letáků a souhrnných údajů k přípravkům (SPC) u nás očkovaných vakcín. Dr. Petráš k tomu na svých stránkách uvádí:

Upozornění: Od letošního roku (2016) výrobce vakcíny Infanrix Hexa omezil používání této vakcíny při schématu 2+1, kdy minimální interval 1 měsíc mezi 1-2 dávkou změnil na minimálně 2-měsíční interval (stejně jako výrobce vakcíny Hexacima). Toto může být pro někoho omezením pro přechod mezi 3+1 na 2+1. Samozřejmě, že to neznamená, že by původně očkování při minimálním intervalu 1 měsíce nebyli dostatečně dobře chráněni po kompletním očkování ve schématu 2+1.

V SPC Infanrixu hexa se u schématu 2+1 uvádí: „Mezi jednotlivými dávkami základního očkování má být zachován interval nejméně 2 měsíce.“ To sice neznamená, že tento interval být zachován musí, nicméně při argumentaci u pediatra, že chce rodič změnit započaté schéma 3+1 na 2+1, už bude argumentace mnohem těžší.

Častou otázkou ohledně očkovacího schématu u povinně očkované hexavakcíny je, zda je možno očkovat schéma 2+1 (dvě dávky a 1 dávka přeočkování po 6-12 m) s pouhým 1 měsíčním intervalem. Podle RNDr. Petráše, předního odborníka na očkování a autora webových stránek o vakcínách, to možné je a dokládá to i příbalový leták. Dr. Petráš píše:

Interval mezi 1-2 dávkou není závislý na použitém schématu. Velmi často dochází k chybě, která vzniká modelovým příkladem očkování ve věku 3-5-11 měsíců (schéma 2+1), uváděným výrobcem ve své příbalové informaci nebo souhrnu vlastností přípravku. Schéma 2+1 obecně není podmíněné 2měsíčním intervalem mezi 1-2 dávkou, stejně jako není podmíněné věkem zahájení očkování. Existuje výjimka, neboť výrobce vakcíny Hexacima umožňuje očkovat ve schématu 2+1, pokud interval mezi 1-2 dávkou jsou alespoň 2 měsíce. Toto nestandardní omezení pramení z nedostatku klinických dat, nikoli z odborného důvodu, že by toto očkování při intervalu 1 měsíce nefungovalo.

Při pohledu do souhrnné informace k přípravku (SPC) Infanrixu hexa se dočteme toto:

Základní očkovací schéma spočívá v podání tří 0,5 ml dávek (například ve 2., 3., 4. měsíci; ve 3., 4., 5. měsíci a ve 2., 4., 6. měsíci) nebo dvou dávek (například ve 3. a 5. měsíci). Mezi jednotlivými dávkami musí být interval nejméně 1 měsíc.

Mezi jednotlivými dávkami musí být interval nejméně 1 měsíc – hovoří jasně. Tudíž při přechodu z typického schématu pro očkování 3+1 s 1 měsíčním intervalem prvních dvou dávek je možné vynechat třetí dávku a po 6-12 měsících přeočkovat. Je pravda, že větší rozestup mezi prvními dávkami je z hlediska tvorby imunitní ochrany výhodnější, ovšem neznamená to, že se s 1 měsíčním intervalem schéma 2+1 očkovat nesmí.

Jiná situace je u vakcíny Hexacima, kde je očkovací schéma 2+1 s dvouměsíčním rozestupem zakotven do příbalové informace. V tomto případě změna z 3+1 při 1 měsíčním intervalu možná není. Vždy je ale možné další dávku oddálit a mezní termín očkování třetí dávky ve schématu 3+1 může dosáhnout až 12 měsíců. Veškeré informace o očkovacích schématech a možnostech naleznete ve zmíněném odkazu.

 

 

 

Reklamy